Probiotika

Probiotika jsou dle světových organizací WHO a FAO od roku 2001 definována jako živé organismy, které při podávání v přiměřeném množství přispívají ke zdraví hostitele.^[1] Jsou proto přidávány do potravin či krmiv, které pak mohou příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Evropský úřad pro bezpečnost potravin zatím nenalezl přesný mechanismus jejich působení, který je zodpovědný za prospěšné účinky.^[2] Vzhledem k tomu, že se jedná o živé organismy, je klíčové právě ono "přiměřené množství", jelikož při jejich nadměrném užívání se mohou vyskytnout i negativní účinky^[3]. Typickými příklady tzv. funkčních potravin obsahující probiotika jsou jogurty, kefír, sýry a fermentovaná zelenina^[4]. Za nejčastější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus (L. acidophilus, L. racemosus  L. casei,  L. delbrueckii);  Bifidobacterium (B. bifidum, B. breve, B. infantis, B. lactis, B. longum); Streptococcus (Lactococcus) lactis, Streptococcus thermophilus, Leuconostoc cremoris, kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis sphaerica nebo Saccharomyces fragilis. V současné době je vědecký zájem o probiotika na vzestupu, a to zejména v souvislosti s jevem antibiotické rezistence a díky příklonům k podpůrným a obecně profylaktickým léčebným metodám.